Lidový Běh z Valtic do Prahy 2015

28.09.2015 21:58

    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace nastane, pokud jde o závod. Volnost myšlenek nebo čistá hlava nemají v předstartovní atmosféře místo. Ještě intenzivnější je předstartovní stres tehdy, pokud se člověk svým výkonem někomu zodpovídá. Komu? Týmu nadšených spolubojovníků, kteří se rozhodli vypustit víkend na rybách, u vody, s rodinou nebo kdekoli jinde a obout běžecké boty. A přesně to se stalo!

    Kdo se někdy pokoušel domluvit s více lidmi, jistě mi dá za pravdu, že pokud má mít skupina více než dva členy, je zaděláno na problém. Ta naše jich měla mít rovných dvanáct. Přesně tolik jich totiž bylo třeba pro zdolání výzvy jménem Lidový Běh. Jak už název napovídá, bylo třeba běžců. Domníval jsem se, že jich mám ve svém okolí spousty, ale jakmile padlo přesné datum závodu, narazil jsem na první překážky. Ten nemohl, tomu se nechtělo, támhleten zase tyhlety akce nevyhledává. Upřímně obdivuji ostatní, kteří svou agitací zabodovali. Bylo nás 12!

    Přesně tolik nás mělo běžet 335km dlouhý štafetový běh z Valtic do Prahy. Pár koordinačních telefonátů, schůzek, konverzací po messengerech a mohli jsme vyrazit. Budík na 4:30 a vzhůru za dobrodružstvím.

    Na start se ve Valticích, odkud závod startoval, postavil Honza, kterému odhodlání přímo stříkalo z uší a vypadalo to, že na další checkpoint snad ani nestihneme přijet včas. Naštěstí jsme to stihli, a tak mohl předat Lucce, která vyběhla na svůj úsek v čele závodu. Potom už jen vím, že slunce stoupalo vzhůru a pak zase klesalo dolů... 1. den závodu byl jeden velký zážitek. 

    Předávku za předávkou jsme ukrajovali v takovém tempu, o kterém se mě ještě před několika týdny ani nesnilo. Ostatní, zdatní běžci, se systematicky připravovali na své úseky a následně regenerovali vyváženou stravou a doplňováním tekutin. Chvílemi jsem se sám sebe ptal „do čeho jsem se to namočil?“. 

    To už se stmívalo a čekaly nás druhé úseky. Ze Slavonic do Starého města pod Landštejnem už Michal běžel za tmy. Málem jsem se nestihl převléct a už dobíhal na předávku. Na noční úsek do Nové Bystřice jsem se těšil nejvíc. Trasu dobře znám, a tak jsem přesně věděl co mě čeká. První půlku stále do kopce a pak hurá dolů. Zkusil jsem nasadit o něco rychleji, než jak jsem původně chtěl a kupodivu to šlo až k další předávce stupňovat. Tam ale nikdo... Týmoví kolegové mě čekali až za chvíli, takže ještě postávali opodál a klábosili. Tomáš, který přebíral štafretu, vybíhal s rozvázanýma botama a vlajícími rukávy. I takové okamžiky však dovedou pobavit. Až jsem vstal ze země, vydali jsme se vyzvednout Tomáše na další kontrolu, a pak hurá do Tábora, kde bylo možno nocovat.

    Teplá sprcha a žíněnka tělocvičny jsou někdy vším co si člověk dovede přát. Před náma byly možná tři hodiny spánku, než měl doběhnout Honza a my zase museli na trať. Zkusili jste někdy usnout uprostřed závodu, když ještě k tomu zjistíte, že jste průběžně první? Za půl druhé hodiny nás budil kolega, který už byl připraven vyrazit, slovy „máme možná deset minut, už běží.“. Bylo kolem čtvrté hodiny ranní a čekal nás další dlouhý den. V pořadí druhý závodní. Honza vystřídal Honzu a vozidlo s pořadovým číslem 1 vyrazilo na další checkpoint. Tam jsme zjistili, že nás z průběžného prvního místa sestřelili rychlíci z týmu „Aj MY sme BEH:)“. Inu, je to boj. Lucka už vyrážela se svítáním a nebýt to závod, užila by si romantické výhledy za slunce východu. Na další předávce jsme opět potkali obytný vůz supportující aktuálně nejrychlejší tým. Měli opravdu pohodu. V našem týmu však o pohodu rozhodně nouze nebyla. Běželi jsme své třetí, poslední úseky, a měli jsme slušný náskok na třetí RUN4FUN. Lucka předala Adéle, která slíbila, že v Prčících vytrhá asfalt. Málem se to povedlo. Běžela úžasně a Michalovi předávala mnohem dřív než čekal. Ten pak v tempu pokračoval a vydal ze sebe opravdu všechno. 

    O tom, že poslední úsek nebude žádný med, jsem byl přesvědčen. Realita mě i tak zaskočila. Do mírného kopečka, pak tři, čtyři kilometry z kopce a potom to přišlo. Táhlé stoupání loukou mě donutilo na chvíli zvolnit. Z dálky jsem na horizontu slyšel, jak mě Honza povzbuzuje. To mě naštěstí nakoplo k finiši, a tak se nakonec za svůj třetí úsek tolik nestydím. Cenné zkušenosti! Předal jsem Tomášovi a ten se vydal na poslední úsek našeho vozu. Takzvaná velká předávka se nesla v poklidné atmosféře. Kluci z vozu č. 2 (a určitě se to nepočítá podle výkonu) měli výsledek ve svých nohou. My ostatní jsme se přesunuli do prostoru cíle, kde jsme zaslouženě odpočívali a nervózně vyčkávali. Kde se vzal, tu se vzal, byl v cíli tým „Aj MY sme BEH :)“ v neuvěřitelném čase 26hodin a 9minut. Čekání pokračovalo. Od druhého vozu jsme měli informace z předávek, ale i tak jsme trnuli. Info z poslední předávky dorazilo a za ním i kolegové s vozem č.2. Honza Strangmuller, který byl v našem týmu jistě nejzkušenější, vyrazil do posledního úseku a v neuvěřitelném tempu dorazil do cíle. My ostatní jsme chtěli cílovou rovinku běžet s ním, ale nebylo to snadné :)

    Zbývalo počkat na týmy, které díky postupnému startu mohly promluvit do pořadí vítězů. Nervozita tak ještě chvíli pokračovala.

    Do Prahy jsme z Valtic doběhli za 28hodin 54minut. Na druhém místě, unavení, nevyspaní a nevýslovně šťastní. Za 25minut po nás uzavřel stupně vítězů tým RUN4FUN. Respekt před všemi, kteří se vydali na trať a dorazili do cíle! 

    Cesta domů byla sice dlouhá, ale utekla jako nic. Nečekal bych, jak obtížně se mi bude usínat večer po vydařeném závodě. Hlava opravdu vyčištěná nebyla a očekávat volnost myšlenek také nelze.

 

    Díky organizátorům za nevšední závod a celému týmu díky za nasazení a fantastickou atmosféru, ze které budu ještě dlouho čerpat. Potkal jsem nové přátele...

 

oficiální web akce: https://www.lidovybeh.cz/

na vlastní kůži zažil: Vítek 

 

 

 

Diskusní téma: Lidový Běh z Valtic do Prahy 2015

re viagra cialis levitra

midgino 03.07.2021
<a href=https://vsantabusev.com/>disulfiram 500 mg tablets</a>

cialis canadian pharmacy overnight shipping

midgino 16.06.2021
<a href=https://vsantabusev.com>disulfiram 500 mg tablets

tadalafil t-max

midgino 02.06.2021
<a href=https://fcialisj.com/>cialis 20mg for sale

viagra cialis herbal samples

Orderma 30.04.2021
<a href=https://vskamagrav.com/>kamagra and the fda

cialis mountains in puerto rico

Orderma 27.03.2021
https://fcialisj.com/ - buy cheap generic cialis uk

Přidat nový příspěvek

CESTY

04.01.2016 10:11
    Přiznejte se, kdo by nechtěl strávit silvestrovský večer někde na horách!? Představíte si vyhřátou chalupu a za okny hromady sněhu? Možná, ale věřte, že to může dopadnout úplně jinak. Letos jsme silvestrovské oslavy přesunuli na Slovensko do Strážovských vrchů.  ...
14.12.2015 10:35
    Zimní hory mají mnoho podob. Od sjezdovek věhlasných lyžařských středisek až po opuštěná zákoutí vedlejších dolin. Tentokrát jsme se vydali tichými, opuštěnými dolinami. Navštívili jsme rakouský Hochschwab.      Výhodou tohoto dvoutisícového pohoří...
28.11.2015 13:57
    Rychlebské hory mám opravdu rád. Jestli převažuje jeden důvod nad ostatními, pak je to jejich rozmanitost. Jako mnohé hory se pyšní klasickou hřebenovkou, ze které sem tam vybíhají boční rozsochy, ale četností dlouhých dolin a svážných cest, po kterých se můžete toulat celé...
03.11.2015 10:07
    Pokud si chcete užít ničím a nikým nerušený výlet kolem Brněnské přehrady, nesmíte dlouho vyspávat. Ideálně pak počkejte na období, kdy ranní slunce stoupá velmi pomalu a jinovatka dlouho zdobí břehy. Pokud budete mít štěstí, podaří se vám zažít atmosféru klidného a...
14.10.2015 20:03
    Pokud budete mít někdy cestu do Kadaně, můžete navštívit hrad, Františkánský kláštěr nebo rozhlednu na Svatém vrchu. Řekněte mi, co je to za rozhledy z výšky 390mnm. Ano, jako bych to slyšel. Musíme výš. Pokud tedy máte dost času na prohídku historického centra města,...
09.10.2015 22:32
    Konec cyklistické sezony je parádní čas. Nejenom že je podzim a všechno hraje barvami, ale člověku to už docela šlape a tak má logicky roupy! Jako každým rokem i letos jsme vymýšleli, co podnikneme. Hlasování neproběhlo, protože demokracie je kravina...
28.09.2015 21:58
    Zaklapnout víko notebooku a vyrazit k nejbližší pěšince na kraji lesa je jedním slovem pohoda. Člověk přijde na jiné myšlenky a pokud zrovna neběží nebo nejede na kole, jen tak se projde. Získá pocit svobody a volnost v myšlenkách a to není málo. Naprosto jiná situace...
09.09.2015 20:43
    Má cenu vyrazit někam ven jen přes noc? Pokud má být hezky, pak určitě. Tentokrát nebyla předpověď úplně příznivá, takže jsem chvíli váhal. Doslova měla přejít přes noc studená fronta se vším, co k tomu patří. Neměl jsem moc času a věděl jsem, že osedlám kolo nejdříve...
07.09.2015 11:40
    Někdy se člověku vážně nechce vstávat brzy po ránu. Tím spíš pokud je neděle. Jsou ale dny, kdy se netrpělivě převalujete z boku na bok a čekáte, až konečně zazvoní budík. Přesně takové bylo nedělní ráno, kdy jsme měli vyrazit na kola na Vysočinu. Důležité je,...
27.08.2015 21:40
    Co si představíte pod pojmem „pohodový“? Procházku rozkvetlou loukou, povalování se u bazénu nebo snad grilování a trochu pivka? Přátelé, pokud je výraz „pohodový“ spojen se slovem „závod“ a čirou náhodou v okolí Tišnova, bude to především dřina! O tom, že...
29.07.2015 22:43
    Nedávno jsem si prohlížel staré fotky z hor. Na každý z výletů mám řadu vzpomínek, ale některé vždy vyčnívají. Jsou něčím jiné, něčím zvláštní, něčím nezapomenutelné.     Na jeden takový jsem se z jara 2012 domluvil s tatem (čti „s tatem“)....
14.07.2015 08:42
      Není to tak dávno, co jsem poprvé obul tenisky a vyběhl směrem k lesu. Musím však přiznat, že na mě běh zapůsobil stejně jako na spousty dalších. Uznávám, ač to může vyznít všelijak, že se pohybuji na hranici závislosti a v případě vícedenní abstinence jsem mírně...
27.04.2015 12:32
    Poslední dubnový víkend by člověk neměl sedět doma. Příroda dýchá tím nejsilnějším jarem a kolem kde co kvete! Nevím proč, ale uvědomil jsem si to už v prosinci, když jsem přemýšlel nad přípravou svého těla k výkonu. Ten nás čeká při orientačním běžeckém závodě...
31.03.2015 09:58
    Byla tma, taková ta opravdová tma. Pomalinku jsme ukrajovali metr za metrem, ale zbývalo jich ještě hodně. Baterky ve svítilně už vypověděly službu, ale zastavit se a vyměnit je znamenalo, že mě začne být zima. Půjdu bez světla a pokusím se orientovat podle stromů. Šlo...
28.01.2015 11:20
    Nestává se často, že se zakoukám do kouta někde v Alpách natolik, že ještě v den „objevení“ dané lokality plánuji výstupovou trasu. S kopcem ve Vysokých Taurech se to stalo. 3246 metrů vysoký vrchol Ankogel a jeho sousedé mě zcela učarovali. Jen ať trochu přimrzne...
20.01.2015 22:15
    Neváhal jsem si přivstat a vyrazil z domu před pátou. O tom, že byla tma jako v pytli, asi nemusím nikoho přesvědčovat. Mimo to pěkně štípaly tváře, což přitáhlo můj zrak směrem k obloze. Nebe bylo bez mraků a já jsem doufal, že to vydrží celý den. Spoje pěkně...
18.01.2015 22:28
    Každý rok koncem letní sezóny mě popadne neodolatelná touha. Touha brodit se až po kolena zasněženou plání nějakého horského masivu. Ne jinak tomu bylo na podzim roku 2014, kdy jsem doslova snil nad balíkem map. Tak kam to letos bude? Kde složíme hlavy o silvestrovské noci?...
<< 1 | 2