Teorie tygra - cyklovýlet po Vysočině
Co se dá stihnout za jedeno odpoledne a následující dopoledne? Tygří výlet po Vysočině!
V pátek v odpoledne jsme i s koly nasedli na vlak v Tišnově a za necelou hodinku vystoupili v Bystřici nad Pernštejněm. Lilo jako z konve!
Do sedel kol se ochotně vyškrábal každý z naší obvykle běžecké partičky. Pár set metrů a už bylo jedno jak moc zrovna prší. Vybrali jsme cestu přes Rodkov, Vojetín, Rozsochy, Lísek, Míchov, Věcov, Líšnou, Sněžné... Pár kopečků prověřilo sportovní přípravu.
Adélka, která za námi přijela až v Drahanské vrchoviny, už měla v pedálech o pěkných pár desítek kilometru navíc, takže si kopce užívala plnými doušky. My ostatní jsme postupně osychali, abychom za chvíli zase pěkně zmokli. Uschout cestou do Křižánek se nám podařilo hned dvakrát.
Starosta, který je bez nadsázky jedním z nás, se postaral o zábavu na celý zbytek pátečního večera. Nejen, že nám domluvil ubytování v malebné roubence na břehu meandrující Svratky, u které se páslo stádo ovcí, postaral se i o kulturu.
Sotva jsme se ubytovali a občerstvili z široké palety dobrot, které každý z nás přivezl, vyrazili jsme do samého centra Křižánek na film. Letní kino se zdá být jako ideální kratochvíle na srpnový večer, pokud tedy neprší. I s nepřízní počasí se křižánečtí poprali s vyznamenáním! Obrovský hangár, který zbudovali přímo před obecním úřadem, nabízel dostatek místa pro všechny diváky. Promíntání mohlo začít!
Pohodlně jsme se usadili, atmosféru doplnili grilovanou klobáskou a svařeným vínem, a pak už napínali bránice smějíce se tvrdému humoru filmu "Teorie tygra". Nejsem recenzent kinematografie a rozhodně mi nepřísluší hodnotit něčí práci, ale tenhle snímek stál za oněch pár desítek kilometrů jízdy v dešti.
Nemohli jsme dlouho ponocovat, protože nás ráno čekala cesta domů. Po příjemném večeru jsme usnuli něž bys řekl 3,4. Vstávat v sobotu v 7 je přísné, ale vyjíždět v 8 ještě mnohem přísnější..takoví jsme my :) Tentokrát žádné lenošení na kanapi!
Rychlá a zdravá snídaně nesměla před sportovním dopolednem chybět. V pedálech se počítá každá troška dlouhých cukrů! Ani jsme se nebyli proběhnout a už jsme pelášili vstříc výjezdům a sjezdům kolem klikatících se potůčků, zuršících říček až zpátky k té naší... Svratce. S naší řekou jsme se na chvíli rozloučili kousek za domem ještě před polednem. V nohách spoustu kilometrů a v hlavách spoustu zážitků...
Přátelé, zase někdy!
Na vlastní kůži zažili: Lucka, Adélka, Verča, Honza, Michal, Starosta, Vítek